Geatki speadjá

Juŋŋkaravuomi álbmotmeahcis lea dábálaš geatkkiluottaid gávdnat. Geatkkis leat stuora juolggit man muohta bures guoddá ja olbmot sáhttet doaivut guovžža luoddan. Ovdalaš áigge navde geatki leat guovžža čivga, muhto dál diehtit sihkkarit ahte geatki lea stuorámus ealli neahtešlájaid gaskkas.

Njukčamánus riegádit geatkečivggat bidjui mat leat dávjá várrevilttiide ráhkaduvvon. Geatki čivgá sullii vihtta čivgga, ja dat eai leat go goddesáhpán sturrosaččat go riegádit. Geatki borus lea dálveáigge eanas boazu, geassit fas viiddida borrosa ja borrá lottiid, šattuid ja eará maid gávdná.

1700-logu rájes gitta 1970-logu rádjai lei mearriduvvon ahte geatki galggai jávkaduvvot. Mearrádus lihkostuvai measta, máddin navdui geatki jávkaduvvon, muhto dáppe davvin birgii geatki, árvideames alla váriid ja viiddis eatnamiid geažil. Juŋŋkaravuomi álbmotmeahci nuorttabealde leat guovllut gos geatki árvideames birgii, vaikke ledje sávrres geatkebivdit.

Min geatki báhččui Porsáŋggus vahátbáhčinoktavuođas jagis 2008. Geatki lei 3 jagi boaris ja dettii 15 kilo.

Juŋŋkaravuomi erenoamáš flora lea suodjaluvvon lagabui 100 jagi. Álggos 1928:s  Juŋŋkaravuome-Bállávrre šaddosuodjalangieddin, mii dál ges gohčoduvvo Juŋŋkaravuome álbmotmeahcci ja Juŋŋkaravuomegorsa luonddureserváhtta.

Erenoamáš girjás báktevuođu geažil šaddet ollu iešguđetge lágan šattut, ja botanihkkarat miehtá máilmmi bohtet dohko ohcat šattuid. Ovdamearkka dihte leat Arnica angustifolia dahje fjellsolblom, duottarčoalči ja davviguovllu unnabáktenárti dahje Saxifraga paniculata gávdnamis doppe.

Guovllus lea gávdnamis okta vel erenoamáš šaddu, ruonaeatnanlukti dahje Carex scirpoidea Michx. Ruonaeatnanlukti ii soaitte nu erenoamáš oaidnit, muhto lea bindil ja dan dihte doivot ceavzán guhkit go mammut. Máŋggat geologat, geográfat ja botanihkkarat leat digaštallan ahte dát šaddu sáhttá birgen jiekŋaáiggi čađa.

Juŋŋkaravuome álbmotmeahcis sáhtát maid gávdnat noarsaniittuid, alitbielluid, ja ruoná boskkaid. Jus lihkku de soaittát gávdnat vel ruvdorásiid, mii lea livnnju gabba oabbá.

Nordlandsruta

Nordlandsruta lea 65 km guhku rádjebálggis Norgga ja Ruoŧa ráji nalde, mii vuolgá várre guovlluin Burkijes Aarbortes gitta Bonjovárrái Áhkanjárgga guovllus.

Rádjebálggis Nordlandsruta manná golmma álbmotmeahci čađa, Laponia máilmmiárbeguovllu, čieža boazodoalo orohaga, guhtta čearu ja máŋga suodjalanguovllu čađa. Váccidettiin beasat vásihit girjás ja ealli elliid- ja loddebirrasa, goržžiid ja guoikkaid, miellagiddevaš šattuid, ja bohccuid.

Rádjebálgá sáhttá mátkkoštit osiid mielde, okta oassi lea 60 kilomehtera ja manná Juŋŋkaravuomi álbmotmeahci čađa, vuolgga lea Sálatgis báikkis maid gohčodit Trygvedbu ja manná Skiejdevákkii čađa duoddarii guollejávrriid meaddel gitta Loamejávrre bartii Sulisjielmmás.

Skiejdevággi lea šattolaš vággi ja beasat duolmmadit gáiskkelágan šattuid ja eará alla šattuid badjel. Skiejddejohka ofelastá alla gáissáid meaddel ja joga boršun muittuha min seammás mo čázi birrajohtin lea ja mo dat addá heakka šattuide.

Rádjebálggis Nordlandsruta rasttilda čieža boazodoalo orohaga, ja okta dain lea Juŋŋkaravuome álbmotmeahcis. Jus ilbmá boazu váccidettiin de lea dehálaš bisánit, iige ráfehuhttit. Bisán áinnas ja geahčat go boazu guohtu, ja jus ii leat áigi bisánit de áinnas garvve bohcco. Fuomášii go boazu du?

Bálgá guorrá máŋggaid guollejávrriid. Geahča jus báŋáda ja divtte vuokka buokčalit čázevuolmáilbmái. Bállávrre soaitá stuora jávri birastit, muhto doppe lea maid vejolaš gávdnat guollebivdinčiegáid.

Sulisjielmmá váriid girjás šattut fillejit botanihkkariid miehtá máilmmi boahtit ohcat erenoamáš šattuid. Šattut leat dutnje maid vejolaš geahččat, muhto muitte bálgá guorrat amas duolmmut ja billistat šattuid.

Juŋŋkaravuome álbmotmeahcis leat valjit rievssahat, ja báikkálašolbmot leat doppe bivdán čuđiid jagiid. Juŋŋkaravuome álbmotmeahcis lea lohpi bivdit čakčat ja dálvet, ja dan dihte sáhtát bivdiid deaivat daid áigodagain.

Olgunastineallin doaba ilmmai bivddu ja meahcásteami oktavuođas. Sulisjielmmá ja Sálatga várit leat áiggiid čađa leamaš dehálaš meahcástan guovllut gos dálonat leat háhkan birgejumi sihke bivdimiin ja guolástemiin. Rievssatbivdu lei maid dehálaš ovdal go ealggat levve davás.

Báktevuođus lea vallji kálka mii lea širráide ja reappáide dehálaš borus. Širrá ja reabbá leat reabbáeallit masa sáivaguolit leat váibmilat, ja addet guliide šerres fiinna rukses ivnni. Sihke rávdu ja dápmot lea leamaš dehálaš birgejupmái álbmotmeahci báikegottiide.

Lubmen lea davimus guovlluid duottargolli ja murjen obbalaččat lea leamaš dehálaš olbmuid birgejupmái davvin. Nu leage maid olgunastinlága bokte ráhkaduvvon sierra njuolggadus mii gullá juste fal murjemii Nordlánddas, Romssas ja Finnmárkkus. Sulisjielmmás ráhkadedje muoras guoddinseahka mainna lei vejolaš stuorra muorjenođiid fievrredit guhkit gaskkaid, dat oaččui nama “burken”.

Adolf Skájddes

Skájdde bokte lei mađeidja Juŋŋkaravuome álbmotmeahccái. Das orui Adolf Hansen eallinagistis meahcis, ja vánddardii mehciid unnivuođa rájes áhčistis mielde. Murjen ja guolásteapmi ledje dárbbašlaš barggut, muhto go Adolf beasai ieš bivdigoahtit bissuin de šattai bivdu sutnje dehálažžan.

Nuorran gohčodii Adolf iežas ámmát bivdin. Bivdin lei sutnje hui dehálaš ja son bivddii birra jagi. Čakčat álggii rievssatbivdduin, ja dálvvi rievssatgielaiguin ja ruigobivdduin. Geasset lei murjen ja guollebivdu dehálaš ja muđui lei meahcásteapmi dehálaš birgejupmái duottareatnamiin.

Adolf searvvai borasspirebivdui eará vuorrasit bivdiiguin. Albbasbivdu lei áddjás bargu ja bivdu sáhtii bisttit máŋga beaivvi ovdal go gávdne albasa. Albbasbivdu atti buori sisaboađu, ovtta albasis lei lihkka stuora árvu go máŋga mánnobálkká. Danne ii lean imáš ahte máŋgasat bivde eallinláhkái.

Adolfa vásáhusat ja muitalusat muitalit midjiide mo dološ olbmot leat meahcástan ja gávdnan birgejumi meahci riggodagain. Ná leat olbmot birgen čuđiid jagiid buot álbmotmehciin Nordlánddas.

Grumme

Ruškesguovža nálli ráfáiduvvui oalát jagis 1973:s, dál hálddašuvvo guovžamáddodat geográfalaš guovlluid vuođul. Leat vissis guovllut gos lea mearriduvvon ahte borasspiret galget ráfis beassat eallit, dáin guovlluin lea dasto váddásit oažžut báhčinlobi. Dáin guovlluin geahččalit baicca eastadit vahágiid guohttoelliid vuostá eará lágan doaibmabijuid bokte. Borasspireguovlluid olggobealde fas leat várrejuvvon guohttoelliide ja dohko eai galgga borasspiret sajáiduvvat.

Regionála borasspirelávdegottit mearridit albasiid, getkkiid ja guovžžaid hálddašanguovlluid hálddašanplánaid vuođul.

Goddinlohpi boraspire báhčit addo go heahtedilli badjána guohttoelliid ektui, ja áidna vejolašvuohta eastadit vahágiid lea boraspire báhčit. Goddinlohpi addo dušše ovttaskas boraspirii, ovtta áigodahkii ráddjejuvvon guovllus.

“Grumme” guovža báhččui Sálatgis go lei stuorra vahágiid dahkan guohttoelliid vuostá.