Láhko álbmotmeahcci lea Bådåddjo ja Måefie gaskkas. Álbmotmeahccái beasat juogo leaktofatnasa mielde ja taxiin loahpa mátki dahje biillain vuodjit máttás guvlui sullii diimmu Bådådjos.
Láhko álbmotmeahcis lea gelddolaš geologiija gávdnamis. Dasa gii háliida ja gii ohca sáhttá gávdnat máŋggalágan oainnáhusaid, go guovllus gávnnat Norgga stuorámus oktilis allaeatnan karsta. It fal doivon ahte «geađgi lea dušše geađgi»? Láhko álbmotmeahcis beasat vásihit ahte nu ii leat. Dálkkit hábmejit ja gellet dipmá kálkageđggiid jagis jahkái. Danne gávnnat imašlaš govvosiid bávttiin, gálliid mat orrot áibmui loktanan, ja maid dat beakkán Corbel Canyon gos vuohtát eanavuolráiggiid.
Guovllut leat guohtuneatnamat bohccuide, ja kálkajávrrit ges ruoktu sihke guliide ja lottiide. Årrjelij-Bájjdár ja Mällesuolo ássit leat viššalat vánddardit álbmotmeahcis, ja jávregáttiin davágeahčen álbmotmeahci leat maid gávdnamis máŋga bartta maid sáhttá láigohit báikkálaš bivdo- ja guolástanservviin.
FÁKTÁ
188 km²
Suodjaluvvon jagis 2012
Gelddolaš geologiija
Valjit šattut
Juohká ráji Saltfjellet-Svartisen vaarjelimmiedajven
Láhko guollebivdiid paradiása!
Láhko kálkaeatnamiin gávnnat guollejávrriid oktan nuppiin. Valjit kárstta dihte šaddet njivllit jávrebotniin mii lea dehálaš borus guliide. Dápmohiidda ja rávdduide lea maid reabbáealli dehálaš borus. Luonddubealis eai lean Láhkos guollejávrrit ovdal go olbmot gilve guliid ja jávrrit ealáskedje.
Láhko jávreguliin lea birgen hástalus. Dápmot ohcá gođđosaji báikkiin gos leat sáddot. Dábálaččat čuvvot sáddot rávnnji mielde ja čoagganit oivošiidda ja joganjálmmiide gosa dápmot gođđá, muhto kársttaeatnamiin čoagganit sáddot baicca bákteguraide ja gođđosajit eai šatta nu buorit dápmohiidda ja máddodat ii lassán nu jođánit.
Klubmavuona ja Årrjelij-Bájjdára guolástan- ja bivdosearvvit leat ceggen máŋga bivdobarttaid Láhkoi. Lávejit maid dadjat ahte stuorámus guoli gottát jávrriin gos eai gallis oakko, nu ahte Láhkos lea vejolaš guollelihku maid vásihit.
Márbmorvárri
Lagabui 80% olles Láhko álbmotmeahci eatnamiin lea márbmor. Márbmor lea fiinna dipmá báktešládja, ja dat addá daid erenoamáš kársttaeatnamiid maid gávdná Láhkos. Láhko lea stuorámus guovlu olles Skandinávias gos gávdná duottar kárstta (alpin karst), kárstta lea muđui hui hárvenaš Norggasge.
Kálkaspat- ja dolomihttamárbmor mat leat dáin kálkaváriin leat minerálat maid dálki ja klimá hábme áiggi mielde. Duháhiid jagiid lea čáhci, jiekŋa ja dálki hábmen dáid váriid ja ráhkadan bákteráiggiid, guraid ja eará miellagiddevaš hámiid eatnamiidda. Arvečáhci dulvada eanuid ja jogažiid mat golget sihke eatnama nalde ja vuolde, ja nu iđášit ja jávket. Váccidettiin sáhttá gullat joga šuvvama, muhto lihkká ii leat oidnomis, go golgá eatnama vuolde.
Láhko álbmotmeahcci lea Bihtánsámi guovllus. Álbmotmeahci namma čilge guovllu bures ja mearkkaša láhku, jalgeseanan badjošis váriid gaskkas. Láhko lea guovlu gos leat jalges eatnamat, ja guollejávrriid ja rássegittiid birastit alla várit. Guovllus lea álki vánddardit, muhto eatnamat rašit. Meahcceskuovat leat dego sáttobáhpirat dipma bávttiid vuostá, muhto lihkus leat bálgát bures merkejuvvon ja lea álki daid čuovvut vai eatnamat eai gola ja billahuva.
Mii lea kárstta?
Kárstta lea geologalaš eatnanhápmi mii šaddá go čáhci smolde kálkaváriid. Láhko guovllus lea kálkspata ja dolomihttamárbmor mii hábmejuvvo go njuoskkadat cuvke kemihkalaččat. Kálkaeatnamiid dovdomearka lea rušu giera (karren), eatnanvuloš jogažat mat leat ráhkadan guraid ja mat dagahit ahte eanan gahččá, gierragii báhcet de ráhtte lágan gobit (doliner).
