Rágo álbmotmeahccái lea sullii beannot diimmu vuodjinmátki nuorttas Bådådjos.
Rágo nasjonalpárkkas beasat návddašit oasi Nordlándda ávdin meahci. Doppe gávnnat šattolaš vákkiid, stuora goržžiid dahje sáhtát maid jaskesvuođa dovdat duottarváriid erenoamáš duovdagiin.
Álbmotmeahcis oaččut erenoamáš vásáhusaid beroškeahttá jagi áigodagas ja dálkkis, earet eará jaskes vuvddiid, lássáid, gálliid ja bávttiid ja boršu goržžiid. Rágo juohká ráji Badjelánndda álbmotmehciin Ruoŧa bealde, mii fas lea čadnon Sárega álbmotmehciin ja Stuor-Muorke álbmotmehciin. Dát álbmotmeahcit leat oktiibuot Eurohpá viidámus ávdin meahcceguovllut. Biologalaš valljivuođa bisuheapmái ja sihkkarastinfástte meahcceguovlluid leat dát guovllut hui dehálaččat. Rago nasjonalpárkkas leat rittuguovllut mii mielddisbuktá eanet arvvesdálkkiid, galbmasiid gesiid ja bivvaleappo dálvviid go guoskevaš álbmotmehciin Ruoŧaráji bealde.
FÁKTÁ
171 km²
Suodjaluvvon jagis 1971
Duottareatnamat rittus
Juohká ráji Badjelánnda álbmotmehciin Ruoŧa bealde
Bassejávrri goržži allodat 223 m
Lea go Rágos mádjit?
Fuođđolávdegoddi doalvvui jagis 1968 mádjitpára Storskogelva guvlui Fuolldá suohkanis, jurdda lei ásahit davimus mádjitmáddodaga. Storfossen lea gorži ja galggai doaibmat rádjin mádjigiidda, fuođđolávdegoddi dáhkidii ahte mádjigat eai galgan nagodit goržži meaddel beassat.
Nu ii šaddan, mádjigat levve gitta lagamus gillái Laksholai ja billistedje gittiid, borre lastamuoraid priváhtaeatnamiin ja rogge dálvebiejuid nu lahka viesuid ahte lei bahá gahččat. 1974:s addui báhčinlohpi báhčit mádjigiid mat ledje gili bealde Storfossena Rágo álbmotmeahcis.
90-logus báhččui maŋemus mádjit. Muhto vel otná beaivvi sáhttit gávdnat luottaid mádjigiid maŋis Bevertjønnas. Barggut mat guske mádjitlaskamii riegádahtii jurdaga ásahit álbmotmeahci guvlui, ja nu šattaige jagis 1971 Rágo álbmotmeahcci.
Fáktá
Mádjit lea ciebanealli mádjitčearddas. Mádjitčearddas gávdnojit guokte iešguđetlágan šlájat, eurohpálaš mádjit ja davvi amerihkálaš mádjit. Davvi amerihkálaš mádjit lea dat stuorámus ja sáhttá šaddat lagabui 40 kilo losu. Mádjit ráhkada buođuid jogaide ja oivošiidda ja sáhttá nu buođđut jogaid goikkisin. Eará elliide lea fas ávki go šaddet njeaššit.
Ovdal bivde mádjigiid náhki, bierggu ja maid mádjiga suovddi (castoreum) dihte. Suovdi adnui njálggaháičáhcái ja dálkasiidda. Náhkki fas atnui biktasiid goarrut, dego readjuid ja gahpiriid. Muhtin suohkaniin
Suhkkes ja dehálaš beahcevuovdi
Rágo álbmotmeahcis leat valjit stuora ja moalkke beazit. Dát beahcevuovdi gullá taigai. Taiga lea stuora beahcevuovdi mii leavvá nuorttas Rágos, Ruoŧa álbmotmehciid čađa dego Stora sjöfallet ja Muddu, gitta Ruoššabeallái Urálaváriide.
Ruoná beahceovssiid gaskkas ihtet maid soarvvit mat šealgájit silban. Muhtin beziide gárta nu ollu gahčči ahte eai oba mieskkage ja dollet hámi máŋggaid čuđiid jagiid.
Dát soarvvit hervejit beahcevuvddiid, muhto dat leat maid ruoktun máŋggalágan elliide ja lottiide. Soarvái šaddá erenoamáš lágan guoppar mii addá silbaivnni. Áiggi mielde álget maid iešguđetge lágan jeahkalat šaddat muoras, ja muhtinlágan smávva nálloláganjeahkalat (knappenålslav) leat nu ránttot ahte eai šatta eará go sorvviin mat leat badjel 100 jagi boarrásat.
Stuorámus soarvvit Rágos leatge čuđiid jagiid čužžon das, ja álbmotmeahci dihte beasaše vel ráfis čuožžut.
Ragorunden
Oversetting kommer
